Z historie

Neboť se řídíme heslem, znáš-li historii, vyvaruješ se snáze chyb, doplnili jsme následující fakta vlastními postřehy ( zvýrazněno tučně), ať víte, jak to vidíme my:

První zmínky o nějakém divadelním souboru v Mladé Vožici se datují do roku 1865, kdy zde byl založen Spolek divadelních ochotníků (SDO).
Spolek zahájil svou amatérskou divadelní činnost Klicperovou hrou Divotvorný klobouk.
Hrál na vypůjčeném zámeckém jevišti, později v domech čp. 192 a 198 Založen byl z popudu L. Winternitze, V. Jakubičky, F. Havla, L. Matouška a dalších. (Taky hrajem ve vypůčeném, ale zámek úplně to není)
Prvními režiséry byli L. Winternitz, V. Šmíd, B. Mácek, později V. Wanke, ale i malíř Ota Bubeníček. (Taky máme svou malířku Verunu)
Významnou osobností spolku byl i hostinský a starosta V. Rosol, který kromě funkce režisera byl v letech 1894 - 1918 předsedou spolku. (S námi zatím starosta nehraje. Nemá čas.)
1880 byl spolek mezi prvními členy Matice divadelní.
1880 uvedeno 8 představení: Debora, První den po svatbě, Bratranec, Pan Měsíček obchodník (ve prospěch Národního divadla), V čekárně III. třídy, Hašek, Mašek, Pašek, Život za přítele, Láska v nárožním domě, Staří - mladí aneb Naši hoši, Dcery pana Zajíčka.
1881 21 aktivních členů (7 žen, 14 mužů) a 21 přispívajících. (Co to tak asi znamená to přispívající?...musíme zjistit. Bodli by.)
1881 představení Jen po proudu, Nevinně odsouzen, představení pod širým nebem. "Herecké výkony vcelku snaživé, celková souhra však vázla, což dlužno přičíst na vrub režie." (Divadelní listy 1881/č. 29) (Už se těšíme na naše kritiky!)
1881 Něžné příbuzenstvo, Z české domácnosti, Farizejci, Posestrima.
1881 Doktor Kalous ve prospěch Národního divadla. "Provedení kusu bylo v každém ohledu skvělé." (Divadelní listy 1881/č. 34); pozoruhodné, že recenze na toto představení v DL 1881/č.34 byla nejrozsáhlejším referátem o ochotnickém představení v tomto ročníku listu vůbec a zabývala se také kulturně-etickými otázkami, např. vztahem občanů k ochotnickému divadlu, jeho podporou morální i finanční atd.
1883 Veslelohra Válka v míru (Moser, Schönthan).
1893 SDO členem ÚMDOČ. (Těžko přesně říci, co ta zkratka znamená.) Nejprve nenáročné veselohry, později hry s vážnější tematikou. (Tak od nás teda čekejte jen nenáročné veselohry!)
1898 Ibsen: Nora, Vzorný manžel, Nový život, Ohnivá země, Nora.
1899 uvedena Neznámá pevnina, Velké panstvo, Dynamit, Překvapení z rozvodu.
1908 Paličova dcera, Strakonický dudák,
1910 bylo vybudováno jeviště U lva, kde se hrávalo až do 1927. ( Což velice pěkně koresponduje s tím, že i Voživoťáci se poprvé sešli " U lva".) 1911- k tomuto datu jsme nalezli v análech zajímavou zprávu: "Divadelní činnost Čtenářsko ochotnického spolku Fikar z Nadějkova probíhala od 19. století na vlastním jevišti. V roce 1911 zakoupili ochotníci jeviště s oponou a kulisami od ochotníků z Mladé Vožice za 450 Kč a staré jeviště prodali. K další koupi nového jeviště došlo v roce 1928 a to od firmy Alois Drobný, Místek na Moravě, za 4800 Kč. Byla to opona se sufitami, 6 proměnami a nápovědní budkou. Staré jeviště bylo prodáno ochotníkům do Vlksic za 500 Kč. " (Takže jak se zdá, ještě na našem starém jevišti i po 17 letech používání, vydělali! A kdo ví, jestli na něm ve Vlksicích nehrají dodnes...)1919 Žižka z Trocnova aj.
1921 Lichoběžník (Mario), Wildův večer: Svatá kurtizána, Florencká tragédie.
1925 Soud, Jedenácté přikázání (Šamberk).
Od 1930 hrál soubor na svém vlastním jevišti. (Těžko říci kde to bylo, když vlastní jeviště i oponu prodali...)
Za 2. svět. války se činnost rozšířila do okolních míst.
1939 Jiříkovo vidění, Radúz a Mahulena (Zeyer).
1940 Diagnosa, Éra Kubánkova (Šamberk), Mikuláš Dačický z Heslova.
1941 Velké pokušení (Piskoř).
Za toto období bylo sehráno 40 her. Hostem býval i někdejší člen ND Mistr Jaroslav Hurt (Jiráskův Otec a Barnášův Most nejkrásnější).
1945 osvobození uvítali Jiráskovou Lucernou.
K výročí 80 let souboru uvedli Tylova Strakonického dudáka ve scénické výpravě akad. malíře O. Bubeníčka.
1949 J. Steinbeck: Měsíc zapadá.
V 50. letech se zřizovatelem souboru stává Osvětová beseda a činnost začíná slábnout. (Důležitá informace pro nás: Jak máš zřizovatele, končíš...)1958 v Jiráskově hře Vojnarka hostoval národní umělec Jaroslav Vojta. (Že bychom pozvali na hostovačku třeba Sagvana Tofiho?)
Od 1965 činnost stagnovala a soubor se rozpadl. Zničeno bylo materiální vybavení. (Když už, tak už!) 1976 byl v Mladé Vožici založen Loutkový soubor Bubeníček, který navázal na činnost Sokolského LD, nazvaný podle malíře Oty Bubeníčka, dlouholetého člena souboru, významného českého loutkáře. Dalšími význačnými členy souboru byli J. Aulický, M. Strnad, Říha, A. Salzam. Některé loutky souboru byly z dílny J. V. Rýze, člena Skupova divadla, a J. Staška, řezbáře ÚLD, který je zhotovil podle návrhů V. Cinybulka. (A to jsou právě ty loutky, kterým jde dnes voživot a které bychom rádi zachránili a znovu oživili!) Několikrát se účastnili na krajské přehlídky.
Zprávy říkají, že od roku 1988 měl Bubeníček - loutkářský soubor Sdruženého klubu pracujících Mladá Vožice, 19 členů, a jeho vedoucím, režisérem i výtvarníkem byl P. Kuthan.

Odehrané hry Loutkového souboru Bubeníček:

1979 V. Cinybulk: Ostrov splněných přání, účast Skupovy Strakonice, KP.
1980 M. Marková: Tanec s čertem, r. Pavel Kuthan, OP LD o. Tábor - Sezimovo Ústí.
1981 E. Skálová: Začarovaný Kašpárek. OP LD o. Tábor - Veselí nad Lužnicí
1981 Bechyně, meziokresní loutkářská přehlídka - účast a cena za výtvarné řešení inscenace.
1983 Bubák Kája
1984 Maršak: O domečku na kopečku, Sezimovo Ústí OP LD o. Tábor
1990 bratří Grimmové: Tambor, vlastní dramatizace, KP LD Písek.
1991 Kačátko, OP o. Tábor v Sudoměřicích u Bechyně.

Partně se však v té době opět probudil i amatérský činoherní soubor, protože zdroje uvádějí, že v roce 1997 pod názvem DS Vožičan začínají zdejší divadelnící znova a od roku 1988 je vedoucí souboru M. Zappová.

Z dalšího kulturního rozvoje v Mladé Vožici:

Zdroj: Wikipedie:

"V roce 1862 zde v Mladé Vožici ustaven zpěvácký spolek Vlastislav za vedení vlasteneckého učitele Čeňka Sedmíka. V té době působil ve Vožici i Čtenářský spolek, který později zanikl. Je zřejmé, že národní a kulturní podněty vyšly hlavně z kruhů přistěhovalecké inteligence. V ochotnickém spolku založeném roku 1865 působili lidé prošlí školami a mezi nimi opět přistěhovalci. Z místních občanských kruhů tam byli muži, kteří před trvalým zakotvením v Mladé Vožici poznali jiný svět a měli smysl pro vlastenecké dění. Národní a kulturní život v Mladé Vožici má tedy co děkovat v prvé řadě ochotnickému spolku, který první prorazil tu zeď netečnosti a lhostejnosti."

-I v tomto bodě třeba podotknout, že navazujeme na tradici, neb i dnešní vedoucí souboru se rekrutují z přistěhovalců a před trvalým zakotvením v Mladé Vožici poznali jiný svět a mají tedy smysl pro vlastenecké dění. A společně s divadlem osvícenými domorodci zde nadále snažíme prorazit tu zeď netečnosti a lhostejnosti a budujeme tak národní a kulturní život v Mladé Vožici.